Botanické zahrady jsou v legislativní prázdnotě

Budou mít botanické zahrady svůj vlastní zákon? Budou mít ukotveny povinnnosti a také práva?

Botanické zahrady v České republice spravují přes 100 000 druhů a odrůd rostlin. Jde o největší a nejvýznamnější živé sbírky v zemi, které představují nenahraditelné přírodní a kulturní dědictví státu.

Navzdory svému významu se však tyto instituce nacházejí v právním vakuu. Na rozdíl od zoologických zahrad, muzeí či galerií postrádají botanické zahrady v českém právním řádu jasnou definici, ochranu sbírek i území. Tento stav dlouhodobě podkopává jejich stabilitu a znemožňuje efektivní rozvoj.

Hlavní body vyžadující legislativní řešení:

• Absence právní definice: Je nezbytné ukotvit postavení botanických zahrad, jejich práva a povinnosti buď samostatným zákonem (po vzoru zákona o zoologických zahradách), nebo v rámci novelizace zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
• Znevýhodnění ve vědě a akademické sféře: Botanické zahrady při univerzitách a VVI se primárně věnují ex situ konzervaci a popularizaci vědy. Současný systém hodnocení vědy, postavený na impaktovaných článcích, neodpovídá specifikům tohoto oboru. Odborní pracovníci jsou tak systémově marginalizováni a vyloučeni z demokratických struktur vědeckých institucí.
• Podhodnocení odborné práce: V aktuálním katalogu prací (nařízení vlády č. 222/2010 Sb.) zcela chybí profese „kurátor sbírek rostlin – botanik“, přestože obdobné pozice v zoo či muzeích definovány jsou. To vede k nízkému platovému zařazení špičkových mladých odborníků, jejich odlivu do jiných oborů či do zahraničí.
• Metodika oceňování porostů a sbírek: Neexistuje objektivní metodika pro ocenění biologické a historické hodnoty sbírek. Současná oceňovací vyhláška (příloha č. 39 k vyhlášce č. 441/2013 Sb.) pohlíží na výsadby pouze ze sadovnického hlediska, čímž ignorují jejich unikátní genetickou a kulturní hodnotu (např. u historických českých odrůd).
• Právní ochrana kulturního dědictví: Významné historické odrůdy okrasných rostlin, zvláště pokud jsou vyšlechtěné na našem území, jasně naplňují literu zákona 20/1987 O státní památkové péči, protože jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti. Veškerá jednání s Ministerstvem kultury o případném vyhlášení sbírek kulturních okrasných rostlin či území botanických zahrad dosud byla bezúspěšná.
• Územní ochrana: Navrhujeme možnost vyhlásit území botanických zahrad za významný krajinný prvek nebo přírodní památku, což by zajistilo jejich stabilitu v rámci územního plánování (inspirace úspěšným modelem z Polska).

Význam pro veřejnost a stát

Botanické zahrady nejsou jen turistickými cíli. Jsou to klíčová centra pro zachování biodiverzity, environmentální vzdělávání a ochranu genetických zdrojů v době klimatické změny. Bez jasného zákonného rámce je však tato jejich veřejná služba dlouhodobě neudržitelná.

Botanické zahrady plní i další nezastupitelné celospolečenské funkce:

• Vzdělávání a osvěta: Jsme klíčovými centry pro environmentální výchovu všech generací a popularizaci vědy.
• Rekreace a veřejné zdraví: Ročně nás navštíví miliony lidí. Nabízíme unikátní prostory pro odpočinek, kultivaci veřejného prostoru a významně přispíváme k rozvoji cestovního ruchu.

RNDr. Pavel Sekerka

Prezident Unie botanických zahrad ČR