Menu
Bečovská botanická zahrada

Vítejte na oficiálních stránkách

Bečovské botanické zahrady

Lokalita 2

Vítejte u Korunního rybníka!

Areál Bečovské botanické zahrady je umístěn ve výrazném ohybu řeky Teplé, jejíž tok vidíte po pravé straně. Středem areálu pak protéká původní středověký vodní náhon.

Nadmořská výška Bečovské botanické zahrady je od 510 m n.m. do 550 m n.m.. Orientace pozemku je k severozápadu.

Území Bečovské botanické zahrady má dvě výrazná a zcela odlišná ekologická stanoviště. Prvním je rovinné od řeky k náhonu (kolem Korunního rybníku) – původně řešené jako přírodně krajinářský park. Druhým je pak značně svažité území od náhonu po horní hranu polí a pastvin, řešené jako sbírková zahrada s hustou sítí cest, schodišť, kamenných stupňů a sbírkových oddělení.

Značně se tak zde projevují rozdíly ve složení půdních podmínek i v zásobování živinami, přičemž údolní niva řeky Teplé se vyznačuje hlubokou půdou s vysokou hladinou podzemní vody; prudký svah pak zcela odlišným vodním režimem s občasnými výchozy matečné horniny. Tato odlišná stanoviště se projevila v možnosti použití značně rozmanitých druhů rostlin, přičemž obě části na sebe navazovaly a navzájem se doplňovaly.

Celý zahradnický komplex u řeky Teplé se dělil na pět rozdílných částí:

  1. první bylo zámecké zahradnictví (na místě dnešního Elektra), ve kterém se nacházely skleníky, pařeniště a oranžérie na uchovávání nádobových rostlin. Celá plocha byla členěna pravidelným rastrem záhonů, na kterých byla pěstována zelenina, květiny i dřeviny. Produkční zahradnictví sloužilo zároveň jako zásobní zahrada.
  2. druhým prostorem byla plocha kolem „Korunního rybníka“. Osa této části byla pokračováním hlavní komunikace v zahradnictví a opticky končila na vrchu, na kterém stávala pohřební kaple sv. Petra. Dochované dřeviny svědčí o tom, že u vstupu byla soustředěna kolekce vzácných jehličnanů. Vstupním prostorem vedla krátká okružní trasa, ze které návštěvníci vystoupali na hráz Korunního rybníka nebo po překonání náhonu stoupali do prostoru samotného alpina. Kolem rybníka vedla okružní cesta, kterou umocňovaly pohledy na řeku, ostrůvek, plochy za řekou a vlastní alpinum. Cesta byla lemována původními i cizokrajnými dřevinami a keřovým patrem. Před zaplavováním byla tato část ochráněna terénní vyvýšeninou.
  3. třetí částí pak bylo samotné Beaufortské alpinum, kde byly vytvořeny terasové záhony, schodiště, stupně i různá odpočívadla. Znamenitě byl využit terén a všechny přírodní prvky. Výsledkem byla esteticky ztvárněná plocha s různými typy ekologických stanovišť. Dřeviny v této části sloužily především jako kulisy k výsadbám rostlin a k ohraničení celého prostoru, vysazovány byly na křižovatkách cest, u odpočívadel. Síť cest byla poměrně hustá, výškové předěly byly překonávány pomocí ramp a schodišť. Vedením různě dlouhých a křižujících se cest byl vytvořen systém okruhů. Stavebním materiálem byly kameny, cihly a dřevo. Na západním konci této části byla na mohutném kamenném bloku umístěna pamětní deska vrchního zahradníka Koditka. To, že vévoda nechal osadit pamětní desku svědčí o spokojenosti s odvedenou prací...
  4. čtvrtou částí je na západním okraji prudký skalnatý svah protkaný sítí terasových cest a schodišť s pozůstatkem cihlové stavby, se skalní vyhlídkou nad řekou Teplou a dnes i srubem k odpočinku. Tato část sloužila pro pokusné pěstování sazenic jehličnatých dřevin, které byly dle růstových parametrů dále zaváděny do lesních kultur na bečovském panství. Zbývající část této plochy byla ponechána jako přirozený les
  5. pátou částí pak byla plocha sadu, políček a luk na jihozápadním konci areálu. Dodnes se zachovalo několik původních ovocných stromů, které jsou od roku 2009 pravidelně doplňovány s cílem vytvoření genofondového sadu odrůd Slavkovského lesa.

Bečovská botanická zahrada je jedním z nejdůležitějších krajinářských prvků v údolí řeky Teplé. Její poloha umožňovala dálkové pohledy mezi ní a šlechtickým sídlem a byla ukončením pohledu z okružní cesty kolem hradu.

Po zbourání zámeckého pivovaru a vytvoření dolní zámecké terasy s ornamentálním bazénem, se odpočívajícím návštěvníkům otevřel pohled přes zeď do údolí ukončený právě botanickou zahradou.

V krajinném rázu Bečova hraje Bečovská botanická zahrada zcela specifickou roli, která musí být zachována.

Pojďte prosím dál po levé straně Korunního rybníka, za můstkem přes náhon je další zastavení, které Vás seznámí s historií Beaufortského alpina.

průvodceprůvodce

Pro návštěvníky

Fotogalerie

Náhodný výběr z galerie

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21
1
22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Bečovské botanické zahrady

Naši partneři

Obnova Bečovské botanické zahrady, environmentální vzdělávání i volnočasové aktivity probíhají za podpory Karlovarského kraje. Dílčí projekty jsou spolufinancovány ze strany MŠMT, SFŽP, Karlovarského kraje, ÚVR ČSOP a MAS Kraj živých vod. Zaměstnanecká místa vznikají za podpory MPSV a ÚP.

Mohlo by Vás zajímat


nahoru